Den Whanganui

Whenuawai vklouzla pod hladinu. Chlad časného rána objal i vodu v zátoce a dívce se zabodl do každého póru jejího nahého těla. Pár svižných temp, aby se zahřála, a pak už mohla zvolnit a poklidně si zaplavat.

Milovala řeku Whanganui od narození. Vlastně už jako nepatrný plod v matčině lůně se domáhala osvěžujících dotyků proudu, i když zatím zprostředkovaně skrze tělo dárkyně jejího života. Ta od počátku těhotenství vnímala vnitřní puzení k hojným pobytům ve vodě. A záhy pochopila, kde musí spočinout, až přijde její hodinka. Ani porodní bolesti se tehdy nepřihlásily obvyklou ukrutnou drásavostí. V tekutém objetí snadno vyslala své dítě do bezpečí vlahých vln. Od té doby neuplynul den, aby Whenuawai v řece nesmočila alespoň dlaně. Tak silné pouto panovalo mezi nimi.

„Otče, Whanganui mluví,“ řekla v den svých sedmých narozenin a upřela na něho blankytně modré oči.

„Jistě, srdíčko. Příroda má svoji vlastní řeč, kterou k nám promlouvá. Někdy jí porozumíme hned, jindy to trvá déle, než pochopíme, co nám sděluje,“ pohladil ji po vlasech.

„Ano, ale teď mám na mysli něco jiného. Já slyším slova, lidská slova. Ona mluví jako člověk,“ vysvětlovala.

„Opravdu? A co říká?“ zbystřil.

„Dnes ráno, když jsem se koupala, mě požádala, abych ji zachránila. A mám to říct tobě, protože ty mě vyslechneš.“

„Zachránila? Před čím?“

„Před cizinci, kteří přijdou.“

„No, snad to nebude tak zlé. Máme tu řeku rádi, ochraňujeme ji, oceňujeme její bohatství. Je to náš předek, osudem jsme s ní spojení, zaslouží si naši lásku a uznání. I kdyby se tu objevili cizinci, my ji nedáme.“

„Ti bílí přistěhovalci jí ale takovou úctu prokazovat nebudou. Ani našemu kmeni. Nastanou pro nás i pro ni špatné časy. Ale všechno překonáme a zase bude dobře. Začít boj za záchranu však musíme už teď. Přes sto čtyřicet let nám to potrvá, ale dočkáme se. Já a ty se o to postaráme.“

Otec přemýšlel o dceřiných slovech. Určitě si je nemohla sama ani díky své fantazii vymyslet. Vyjadřovala se jako dospělý. Kdo jí mohl něco takového nasadit do hlavy? A proč by ji tak pro dítě složitými myšlenkami zatěžoval?

Že by opravdu promluvila řeka?

„Whenuawai, svěřila ses ještě někomu?“

„Ne. Měla jsem to říct tobě. Svoláš kmenovou radu a dál budeš konat ty. Já jsem ještě dítě, víš?“ jemně se usmála, ale hned zase zvážněla.  „Whanganui je živá bytost, a tak s ní musí být nakládáno. A nejen s ní. I Země je živá. My to víme. Cizinci ne. Ale přijdou na to, neboj. My jim pomůžeme,“ a výraz v její tváři vyzářil absolutní jistotu.

O přibližně sto čtyřicet let později…

Prostředník maorského kmene Whanganui Iwi, žijícího na severu Nového Zélandu, si hluboce oddechl. Po dlouhých letech vyjednávání, v nichž se vystřídalo více jeho předků, nese svému lidu skvělou zprávu. Posvátná řeka Whanganui byla soudem uznána jako živoucí entita, které zákonem náleží stejná práva, jako mají lidé. Její zájmy budou hájit dva zvolení zástupci, jeden z kmene, druhý z vlády. Jedná se o nesmírně důležitý a velmi neobvyklý počin. Díky finančnímu odškodnění se může začít i s oživením a vyčištěním vodního toku. První krok k záchraně řeky, na jejíž nutnost kdysi upozornila malá maorská dívenka, byl uskutečněn.

 

Stella se nechala houpat drobnými vlnkami. Cítila tu nesmírnou lásku, kterou ji voda zahrnovala.

„Dnešek, patnáctého března 2017, vyhlašuji Dnem řeky Whanganui. Konečně! Je to tvůj den, má milá,“ šeptala a pohyby svého těla hladila jeden z přírodních zdrojů života.

Vrátila se na břeh a uvelebila se v trávě. Prsty zabořila do hlíny. Zhluboka dýchala. Prociťovala souzvuk s dechem Matky Země. A už se těšila na posvátné rituály jejího Dne, který byl ustanoven na 22. dubna každého roku. A snila o nezměrných oslavách, až bude i celá Země veřejně uznána za živou milování a ochrany hodnou bytost.

Rubrika: Povídka

2 komentáře

  1. Evelynko❤, krásný příběh a krásně napsaný. Událost jsem si vygooglila a opravdu je to podle skutečné události…a zrovna dnešní den je „Dnem řeky Whanganui“.Úžasné.?
    Děkuju, z každé Tvé povídky se dozvídám něco víc než vím.❤

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..